Jak nově spočítat zaměstnanci nárok na dovolenou?

Od 1.1.2021 se mění základní jednotka pro výpočet a čerpání dovolené, kterou již nemá být odpracovaná směna zaměstnance, ale odpracovaná týdenní pracovní doba ve stanovené nebo sjednané kratší hodinové délce (obecně 40 hodin). V této souvislosti novela vypouští samostatný typ dovolené za odpracované dny a napříště počítá pouze s dovolenou za kalendářní rok, s její poměrnou částí a s dodatkovou dovolenou.

Právo zaměstnance na dovolenou pak nebude přepočítáváno na pracovní dny, jak je tomu nyní, ale na hodiny, v nichž se bude také dovolená čerpat, vždy však po větších celcích – výjimečně a se souhlasem zaměstnance až v rozsahu poloviny směny, jinak nejméně v délce jedné směny.

Výpočet dovolené

Základní výměry dovolené za kalendářní rok, která bude stále činit 4 týdny, znamená to obecně při 40hodinové týdenní pracovní době v přepočtu 160 hodin dovolené (4×40), na které zaměstnanci vznikne při splnění podmínek v kalendářním roce právo, ať již má pracovní dobu rozvrženou rovnoměrně či nerovnoměrně (např. na dlouhé a krátké týdny).

K určení počtu hodin dovolené, na které zaměstnanci vzniklo v kalendářním roce právo, dospějeme součinem odpracované týdenní pracovní doby a výměry dovolené.

Na dovolenou za kalendářní rok „v plném rozsahu“ vznikne právo zaměstnanci, jehož pracovní poměr k zaměstnavateli trval v kalendářním roce nepřetržitě po dobu 52 týdnů a jenž v tomto roce odpracoval alespoň 52násobek stanovené nebo sjednané kratší pracovní doby.

Zaměstnanec, který bude u zaměstnavatele pracovat méně než čtyři týdny, nebude mít nárok na dovolenou vůbec (to ostatně neměl ani nyní, protože čtyři týdny při rovnoměrné pracovní době nečinily nikdy více než 21 pracovních dnů).

Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby

Zaměstnanci s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby také nově nebudou „ochuzeni“ v situaci, kdy budou čerpat dovolenou v „krátkém týdnu“, jelikož jim z dovolené bude odečten počet hodin, který připadá na délku směny během „krátkého týdne“ a nikoli celý jeden den dovolené bez ohledu na délku směny. Na druhou stranu musí zaměstnanci počítat i s opačným jevem v případě „dlouhého týdne“.

Stejně tak, pakliže zaměstnanci s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby z důvodu vyrovnávacího období přesahující do dalšího kalendářního roku odpracují v daném roce více hodin, než odpovídá 52násobku stanovené týdenní pracovní doby (viz modelový příklad), vznikne jim v daném kalendářním roce právo na dovolenou ve vyšším rozsahu než zaměstnancům, kteří odpracovali v daném kalendářním roce přesně takový násobek (37,5 x 4 = 150 hodin).

V případě, že zaměstnanec odpracuje z důvodu rozvržení stanovené týdenní pracovní doby do směn v jednom z kalendářních roků více než 52násobků týdenní pracovní doby (přihlíží se pouze k celým násobkům stanovené týdenní doby nad 52, které nezahrnují přesčasovou práci zaměstnance), prodlouží se délka dovolené zaměstnance o 1/52 dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou celou týdenní pracovní dobu.

Zkrácený úvazek

Dosud platí, že dovolená se určuje na dny – tedy zaměstnanec má stále nárok na 20 dnů v roce, ale  jeho pracovní den o polovinu kratší při polovičním úvazku. Pokud tedy půl roku pracuje na plný úvazek a půl roku na zkrácený úvazek, dosud mu při nevybrané dovolené vznikl hodinový nesoulad a byl defacto o volno ošizen.

Nový způsob výpočtu dovolené tento nesoulad, kdy se mění pracovní úvazek v průběhu roku, narovnává.

Příklad:
1. pololetí: 40 hodin (úvazek)
/ 52 týdnů (délka kalendářního roku)
× 26 týdnů (délka 1. pololetí)
× 4 týdny (výměra dovolené)
= 80 hodin (nárok na dovolenou)

2. pololetí: 20 hodin (úvazek)
/ 52 týdnů (délka kalendářního roku)
× 26 týdnů (délka 1. pololetí)
× 4 týdny (výměra dovolené)
= 40 hodin (nárok na dovolenou)

CELKEM nárok 120 hodin dovolené za kalendářní rok.

Zaměstnanec tedy z roční výměry dovolené v prvním pololetí za každý den dovolené odčerpává osm hodin, v druhém pololetí čtyři hodiny.

Dovolená a nemoc

Dosud jsme také byli zvyklí na to, že pokud zaměstnanec byl např. dlouhodobě nemocný, krátil se jeho nárok na dovolenou za kalendářní rok při více než 100 zameškaných dnech o 1/12 a následně za každých takových 21 zameškaných dnů o další 1/12 roční výměry dovolené.

Nová koncepční změna nepočítá s následným krácením dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části a podmínka zameškání směny při nemoci se modifikuje tak, že se tato překážka v práci jako výkon práce uznává do maximální výše 20násobku stanovené týdenní pracovní doby.

Prakticky tedy vznikne situace, kdy se nemoc započte do odpracované doby pro účely výpočtu dovolené (při 40hodinové týdenní pracovní době to znamená 800 hodin, tedy 100 dnů při rovnoměrné pracovní době).

Doba nemoci nad tuto hranici se do odpracované doby nezapočítává, čímž zaměstnanec nesplní podmínku odpracování celých 52 týdnů v kalendářním roce, a dovolená tedy ani nemůže vzniknout v celoroční výměře (pro někoho je to možná změna zdánlivá, protože nyní se z celoroční výměry určitá část dovolené při dlouhodobé nemoci krátí, zatímco nově celoroční výměra ani nevznikne).

Zdroj: Portál Pohoda

Komentáře
  • eBook PODNIKEJ ONLINE A BEZ POKUT

    Zjistěte, na co vše si dát pozor, abyste se vyhli zbytečným pokutám ze strany finančního úřadu při online podnikání.
    Musíte vůbec mít živnostenský list? A jak je to s DPH nebo EET?
    Zjistíte v eBooku Podnikej online a bez pokut.

  • Nejnovější příspěvky